Popis
Jeho obvyklá velikost je 25-30 cm, ale ve své původní vlasti může dorůst až 130 cm. Průměrná hmotnost lovených ryb je 1-2 kg. Má protáhlé robustní tělo se silnou ocasní ploutví, nad kterou má vyvinutou tukovou ploutev. Má malou klínovitou hlavu a rozeklanou tlamu. Hřbet má modrošedý až modrozelený, boky i břicho stříbřité. Dospělého pstruha dobře rozeznáme od pstruha potočního či sivena podle červeného nebo purpurového pruhu po obou stranách středu těla. Kromě břicha je celé jeho tělo poseto drobnými černými skvrnami. Jeho šupiny jsou malé a je jich mnoho. Jde o poměrně krátkověkou rybu, dožívá se 3-5 let, ale jsou doloženy i 15leté ryby.
Význam a výskyt
Pstruh duhový není naší původní, tradiční rybou, ale dokonale u nás zdomácněl. Jeho dnešní výskyt v mírném pásmu evropského kontinentu je výsledkem umělého vysazování. Jeho původní domovinou je západní pobřeží Severní Ameriky a v letech 1870-1880 byl vysazen na mnoha místech celého světa. K nám konkrétně byl dovezen 1888 z Německa.
Vyhovují mu tekoucí vody a velká teritoria. Rád se zdržuje v silných proudech, bystřinách a v protiproudech. Pohybuje se v celém vodním sloupci a loví zhruba do hloubky 10 metrů.
Trvale se vyskytuje a vytírá jen v některých pstruhových vodách, například v řece Loučná nebo Metuje. Na rozdíl od evropského pstruha obecného snáší mnohem lépe vyšší teplotu vody a lépe si zvyká na umělá krmiva. Dobrá metodika chovu a dostupnost násad je důvodem, proč se dnes pstruh duhový tolik vysazuje do sportovních revírů. Většina duháků se vysazuje v lovné velikosti, ale často jsou tyto ryby oslabeny teplotním šokem a hladem a jsou pro rybáře velmi snadnou kořistí. Vysazené pstruhy rybáři obvykle během roku vyloví. Na druhé straně, pokud mohou ve svém novém prostředí zůstat déle, stávají se z nich poměrně těžko ulovitelné ryby.
Pstruh duhový je po celém světě velmi žádaná sportovní ryba, ale důležitý je i jeho hospodářský význam.
Rozmnožování
Pstruh duhový se dožívá pohlavní dospělosti ve 2-3 letech. Samičky si vyhlédnou vhodné místo s písčitým či štěrkovým dnem a v nich vyhloubí jamkovitá hnízda. Pak do nich párově vytírají jikry i mlíčí se samcem, následně pak násadu hnízda oplodní jiný samec. Samička pak překryje hnízdo zvířeným pískem. Rituál tření se opakuje několik dnů, dokud samice nenaklade všechny jikry. Na 1 kg tělesné hmotnosti je to asi 2000 jiker.
Potrava
Vylíhnutí pstruzi rostou relativně rychle, už ve třetím roce mohou dosáhnout hmotnosti jednoho kilogramu. Živí se zooplanktonem, larvami, hmyzem i měkkýši, loví drobné rybky a jejich plůdky.
Rybolovné techniky
Pstruha duhového lovíme na přívlač nebo muškařením, nejlépe středně těžkými pruty. Nejlepšími měsíci pro jejich lov jsou letní měsíce od června do září. Ideální loviště jsou místa s podemletými nebo převislými břehy a hluboké tůně.
Nastražovat by se mělo mezi hladinou a hloubkou 10 metrů. Z nástrah jsou osvědčené mušky, bílí červi, kukuřice, luční kobylky. Dobře se loví i na těsta, třeba i barvená a úspěšnější jsou těsta kynutá. Z umělých nástrah můžeme použít malé rotační třpytky, menší wobblery (třeba s dekorem pstruha duhového), blýskače nebo gumové žabky.
Když chytíme pstruha, který už své místo déle obývá, bývá velice bojovný, někdy i více než pstruh obecný a při zdolávání vyskakuje nad hladinu a dělá výpady na všechny strany. Při neopatrném zdolávání nám může z udice spadnout.
Doba hájení
Jelikož je pstruh duhový uměle vysazován do revírů pro zpestření rybolovu, nemá dobu hájení. Pokud ulovíme rybu, která není menší než 25 cm, určitě je na místě si ji odnést domů. Pravděpodobnost úhynu je totiž velká, právě proto, že se pstruh při souboji hodně vyčerpá a stresuje. A tomu jej přece nechceme vystavovat, zvláště když přihlédneme k tomu, jak chutné je jeho maso.
Děkujeme za fotografie z lovu pstruhů duhových
