Magazín

0

Oblíbené

0

  • Nemáte žádné oblíbené produkty.

Porovnat

s námi to chytneš...

MenuZavřít

Prosím se nebo si vytvořte bezplatnou registraci.

0

Váš košík

0 Kč
Do dopravy zdarma zbýva 9999,- Kč
Menu

Přívlač v létě na malé říčce: ryba sezóny

Témata

#přívlač

Datum: 20.7. 2026

Autor: Krus Viktor

Léto je v plném proudu. Na březích stojatých revírů je spousta rybářů, před kterými se chci schovat. Volba je tedy jasná! Znovu mířím na malou říčku, kde jsem ještě nikoho nepotkal. A volba se vyplatila!

I když kalendář ukazuje, že léto má být v plném proudu, počasí tomu moc nenasvědčuje. Je poměrně chladno, navíc neustále prší. Vydávám se na malou říčku s vybavením na ultralehkou přívlač. Minule jsem tam chytil krásného pstruha, co když tam ještě „něco“ bude? Musím to zkusit! 


KRÁL splavu polapen! 

Zase stojím po splavem, kde jsem před několika dny chytil krásného okouna a pstruha. Tyhle ryby mě tady dost překvapily, zejména ulovený pstruh. Říčka je totiž mimopstruhovou vodou v husté zástavbě rodinných domků. Kdoví, co všechno do vody teče – i proto jsem tady pstruhy moc neočekával.

Znova pod splavem

Stojím pod splavem a pod hladinou si všímám drobných rybiček. Zkusím je „napodobit“, a proto na háček bez protihrotu napichuji tenkou gumu. Když ji protáhnu pod nohama, zahřeje mě ten správný pocit – gumka se ve vodě krásně vlní. Tohle bude fungovat!

Nástrahu nahazuji přímo do vývařiště

Nahazuji do vývařiště pod splavem, ve kterém se mísí čerstvá voda. Na nohou cítím, že po déletrvajících deštích pořádně zchladla. To by se mohlo dravcům líbit. Ale zatím nic nebere. Nesmím to vzdát! Neúnavně nahazuji tenkou gumu přímo do vývařiště pod splavem.

Při ultralehké přívlači používám háčky bez protihrotů

Ihned po dopadu cítím, že jsem pověsil. To ne! Asi jsem zahákl za ocelovou konstrukci v těsné blízkosti splavu. Bzzzz! Najednou se ale rozjede brzda navijáku. Co to je? Prut se ohne! Ryba! Okamžitě se snažím dostat rybu od ocelové konstrukce. A daří se mi to!

Tenké gumy na přívlač fungují skvěle!

Až když mám rybu uprostřed hluboké tůně pod splavem, tak si uvědomuji, že tohle bude krásná ryba. Ten tah je hodně silný! Opatrně pracuji s brzdou – nesmím rybu příliš divoce tahat, ale zároveň ji nemůžu pustit k potopeným balvanům.

Do zakalené vody je možné používat výraznější gumy

Zkusím se opřít do prutu a rybu přitáhnout blíže k sobě. Čvách! Z hluboké tůně najednou vyskočí krásný pstruh! Dlouhý, tlustý, nádherně zbarvený! Ihned ztuhnu. Co tady děláš? Na takové vodě? Snažím se utlumit nervozitu kvůli možné ztrátě ryby.

Tohohle pstruha si budu dlouho pamatovat

Trošku více zabrodím, abych měl vyšší šanci dostat rybu do podběráku – vodu mám skoro po prsa. Bzzz! Další výpad. Pstruh se snaží dostat do hloubky. Teď, nebo nikdy! Utahuji brzdu a rybu se snažím dostat výše k hladině.

Plav domů

Čvách! Další výpad! Už ho mám kousek od sebe. Ryba se ale ponoří a bleskurychle zamíří ke mně. Jako by se mi chtěla omotat kolem nohou a vysvobodit se. Kruci, takhle o tebe nemůžu přijít! Rybu se mi daří rychlým pohybem prutu dostat ode mě. Pstruh se rázem vyvalí na hladině. Rychle pod něj zasunu podběrák s pogumovanou síťkou. Je můj! 

 

Nejkrásnější drahokamy přírody

Zabrozený koukám na pstruha, který plave v podběráku. Svatý Petře, to je tak nádherná ryba! Pstruh má dokonalé tělo – krásně široké. Chviličku obdivuji tu dokonalost přírody. To rybí tělo plné svalů, které dokáže „fungovat“ i v silných proudech a překonávat nejrůznější překážky.

Pstruzi mě nepřestanou fascinovat

V hlavě se mi mísí hromada vzpomínek na to, jak pstruzi byli v hojných počtech v „každém potoku“. Ale vlivem spousty vlivů jejich počty klesají. I proto si tohohle úlovku tolik vážím. Tohle je určitě aktuální ryba sezóny!

Určitě také proto, že jsem tohohle pstruha chytil na vodě, kde jsem plánoval chytat tlouště. A kde jsem nevěřil, že tyhle ryby budou. Opakoval bych se: ale v říčce, u které je jen „minimum přírody“, spíše jen lidská obydlí, jsem tyhle ryby prostě nečekal. O to cennější tenhle úlovek je…

Kde jsou ale ty doby, kdy jich bylo v potocích plno?

Poslední vteřiny si užívám pohled na zlaté tělo poseté těmi nejkrásnějšími „diamanty“, které příroda vytvořila. Je čas tě vrátit tam, kam patříš. Rybu pokládám do vody, a pstruh vystřelí jako raketa. Už je zpátky v hlubině pod splavem… 

 

Tajemná tůň opodál

Do západu sluníčka je ještě daleko. Ale chytat pod splavem už nechci. Co teď? Koukám na mapu a vidím, že po kilometrech od mě říčka „opouští“ hustou zástavbu rodinných domů, pod kterou je malý lesík. Co když tam bude něco zajímavého? Je čas tuhle říčku dále prohledávat!

Všude je mělká voda, najdu to správné místo?

Míjím rodinné domky, občas zastavím u říčky a prohlížím, jak v daných místech vypadá. Často je silně zregulovaná. Mezi betonovými břehy teče sotva „po kotníky“ vody. Že by ten splav byl jediným vhodným místem pro chytání? 

Přijíždím k poslednímu domku, za kterým začíná malý lesík. Tady to nevypadá o nic lépe. Říčkou sice teče voda, ale nikde nevidím žádné zajímavé místo. No nic, beru prut a další vybavení a mířím po proudu. Třeba tady něco najdu – rybaření je přece o hledání…

Tahle tůň vypadá hodně slibně!

Když už chci celý „průzkum“ vzdát, všímám si za vysokými kopřivami a keři pomalejšího proudu. Co to tam máme? Když za „přírodní oponu“ nakouknu, všimnu si hluboké tůně. Hodně hluboké tůně! Tady to musím zkusit! 

 

Rybí poklady z tůně

Všímám si, že po jedné straně tůně jsou vymleté kořeny od stromů na břehu. Tohle vypadá jako „rybí pevnost“! Nahazuji tenkou gumu přímo ke kořenům. Jen párkrát zatočím s kličkou navijáku, a bum! Do prutu něco praští!

Ihned po dopadu zabral tenhle mrňavý krasavec

Na klidné hladině začne okamžitě vyskakovat zlatý pstruh! Není velký, ale je divoký jako „malé kotě“. Skáče ze strany na stranu. Chce se zbavit nástrahy. Rybu se mi daří přitáhnout k sobě – navedu ji do podběráku. Ryba je sice malá, ale vypadá jako ta nejkrásnější omalovánka. 

Na pstruha ani nesahám, opatrně mu vytáhnu háček bez protihrotu. Pak jenom ponořím podběrák a pouštím ho zpátky. Ten byl ale nádherný! Do západu sluníčka mám ještě chviličku času, takže i když je tůň rozplašená, nehodlám místo opouštět.

Další ryba ze zapomenuté tůně

Několik chvil nahazuji nástrahu k potopeným kořenům. Ale bez výsledku. Zkusím ji nahodit do prudké vody výše po proudu. Gumu nahazuji do rychlé vody a nechávám ji stáhnout proudem vody do hloubky. Bum! Za hranou čekala další ryba!

Krasavec také neodolal tenké gumě

Následuje další krásný souboj! Švih! Ryba vyskočila nad hladinu dále ode mě. Co to bylo? Černě zbarvená ryba na „potočáka“ rozhodně nevypadala. Rázem ve mně začala „pracovat“ zvědavost. Tuhle rybu nesmím ztratit jenom proto, abych zjistil, co dalšího v tůni žije. 

Po chvíli mám rybu už kousek od mě. Jenže je v hloubce. Bzzz! Poslední výpad ryby, už ji mám u sebe. Najednou se z temné vody vynoří krásný „duhák“ s fialovými boky. Tohle na rybaření na tekoucích vodách miluji. Nikdy mě nepřestanou překvapovat!

Uloveného pstruha pouštím stejně opatrně jako ty předešlé. Koukám spokojeně na hlubokou tůň, ve které se zpomaluje divoká voda. Děkuji, Paní Vodo! Moc Vám děkuji! Tohle jsou zážitky, které mě budou hřát ještě dlouho. Teď se ale asi chvíli neuvidíme, protože mají přijít vyšší teploty – v takovém počasí nechci pstruhy chytat – nedělá jim to dobře. Ale brzo se zase na tuhle říčku určitě vydám! 

Text a fotografie: Viktor Krus


© Fishmax s.r.o. 2026 | Na veškerý obsah zveřejněný na www.fishmax.cz/magazin se vztahují autorská práva. Jakékoliv převzetí článků nebo fotografií bez souhlasu Fishmax s.r.o. je zakázáno!

Zpět do kategorie

NewsletterNenechte si ujít výhodné akce, slevy a novinky.