Popis
Kapr má dokonalé tělo přizpůsobené proudu i hlubinám. Má několik forem, z nichž Sazan, je formou původní a nezušlechtěnou. Sazan má protáhlejší tělo, po celé délce kryté šupinami. V proudících vodách je jeho tělo více protáhlé a nízké.
V podstatě rozlišujeme čtyři fenotypy: Š – šupináč, L – lysec (bez šupin), Ř – řádkový, H – hladký. V našich vodách může dorůstat kolem 1 metru s váhou přes 20 kilogramů. Hmotnost kapra však může ve vhodných podmínkách přesáhnout i 30 kilogramů. Maximální délka může být až 120 cm. Může vážit i okolo 40 kg. Nejstarší zaznamenaný jedinec měl 38 let. Za opravdu velkými kapry se také jezdí do Francie, Španělska nebo Maďarska.
Význam a výskyt
Je bezesporu nejdůležitější hospodářskou rybou nejen českého, ale i evropského rybníkářství. Například Třeboňského kapra u nás snad zná každý. Pro rybáře je ceněnou rybou, kterou chytají v rybnících, rozlehlých vodních nádržích i na mimopstruhových tekoucích vodách – tedy na dolních úsecích řek. Tělní stavba se může v zásadě lišit, podle toho, zda kapr žije v tekoucí nebo ve stojaté vodě. V tekoucí bývá štíhlejší a silnější. Nicméně i velký a zkušený rybniční šupináč dá zabrat nejen díky své váze, ale i znalosti prostředí, kdy umí „krásně“ zajet do vázek nebo vlasců okolních rybářů.
Rozmnožování
Rozmnožuje se na jaře při vzrůstající teplotě vody. Tření probíhá v mělkých vodách bohatých na vodní rostliny. Samice během třecího období vypouští více než milion jiker. Jikry se lepí na vodní rostliny, potopené stromy a větve.
Potrava
Kapr se živí rostlinnou i živočišnou potravou. Je všežravec, živí se bentosem a drobnými živočichy, které sbírá ze dna. Potravu také vyhrabává ze dna až z hloubky 20 cm. V našich podmínkách je přikrmován pšeničnými zrnky, řepkou a dalšími typy pro něj nepůvodní potravy, jejichž konzumace mu však vyhovuje a rychle přibírá na váze. Významnou součást jeho potravy tvoří i některé rostlinné zbytky a semena. Ve vytížených rybářských revírech jej mohutně dokrmují sami rybáři svými návnadami.
Rybolovné techniky
V dřívějších časech se na kapry chodilo s těsty, žížalami a chlebem. Také se tradovalo, že v zimě nelze ulovit, protože nepřijímá potravu. Za zásadní se považovalo, že nikdy nesmí čouhat špička háčku. No a dneska jsme zase o kus dál. Kapry umíme chytat i v mrazech a s háčkem a nástrahou je od dob boilies všechno jinak. Kdybychom dřívějšímu rybáři řekli, že kapry umíme chytit i na prázdný háček (přívěs, boilies), měl by nás za blázny.
Dnes jako nástrahy dominují různé typy plovoucích i potápivých boilies, pelet a různých rohlíkových foukaček. Feederaři zase mají v oblibě kostňáky a kukuřičky.
Opravdu velcí, trofejní kapři v délce okolo jednoho metru a váze i přes dvacet kilogramů se většinou loví na položenou. Menší a střední o váze dvou až tří kilogramů se dají krásně chytat i na plavanou. Co se týče feederové techniky, dají se ulovit kapři od konzumních rozměrů v povolené míře až po ty největší, ale na ty opravdu velké a největší je třeba jít se silným medium nebo spíše heavy feederem. Kapra lze občas nechtíc chytit i na přívlač takzvaným podseknutím, ale tento způsob spíše patří mezi zavrženíhodné způsoby, pokud takto kapr nebyl chycen omylem při lovu dravých ryb.
Rybáři se, co se týče kaprů dělí na dvě typické skupiny. Jedni touží po opravdu velikých trofejních kaprech a jsou ochotni úspěchu obětovat docela hodně času a peněz. Jejich výpravy bývají vícedenní a výjimkou nejsou i dny bez záběru nebo s minimem záběrů. Velikosti nástrah totiž odpovídají velikosti cílových ryb a ty menší eliminují. Často se využívají dipy a atraktanty. Háčky větší, vrhací zátěže rovněž větší. Odolné pruty schopné zvládat velikou zátěž. Navijáky smekací, s velkou kapacitou cívky, mnohem odolnější než například pro feeder. Vlasce a pletenky větších průměrů. Podběráky, saky i vezírky velké, přiměřené velikosti ryby.
Na druhé straně je skupina rybářů, která má méně času na rybaření, ale i tak si chce užít množství záběrů a soubojů i při krátkých vycházkách. Tato skupina se orientuje na menší a středně velké kapry, často v konzumní velikosti mezi dvěma až pěti kily. To nutně neznamená, že si ulovené ryby odnášejí na pekáč. Jejich rybářská výbava bývá jemnější, pruty pružné, háčky malé a tenčí. I nástrahy jsou menší velikosti. Pro rychlé přivábení ryb používají různé voňavé směsi do krmítek. Rovněž mnoho z nich do krmítkových směsí přidává různé atraktanty, které mají za cíl rychle přilákat ryby.
Problémem jemnějšího rybolovu je selekce menších ryb, jako například cejnů nebo plotic, kteří si na nástrahách pro kapry také rádi pochutnají. Typickou nástrahou jsou červi, hnojáci, kukuřičky, rohlíkáče, mini peletky a mini boilies. Někdy se setkáte i s použitím gumového amortizéru, který tlumí výpady ryby. Feeder a plavaná jsou nádherné rybolovné techniky, ale vyhovují spíše neposedným rybářům, kteří nedokáží půl dne čekat na jeden záběr. Nicméně, když je dobře rozkrmeno, ryby najedou a mají chuť, tak je to taková dřina, že a často není ani čas dokouřit cigáro nebo nalít štamprli.
Doba hájení
Na většině našich vod kapr nemá stanovenu dobu hájení. Je však nutno počítat s vyjímkami, které často platí před a po rybářských závodech nebo po nasazení takzvaných násaďáků. Pokud jste na revíru, který neznáte, podívejte se pro jistotu do Bližších podmínek výkonu rybářského práva a soupisu revírů. Tam naleznete jak vyjímky pro doby hájení, tak nejmenší stanovené délky, od kterých si rybu můžete takzvaně přivlastnit, tedy odnést domů. Většinou je dolní míra čtyřicet centimetrů, což znamená, že ryby nedosahující této délky musíte pouštět. Pozor také na to, že některé revíry mají stanovenu maximální lovnou míru, která významné ryby chrání před konzumací, což je dobře. Nedodržení kterékoliv z délek pak může po právu vést k odebrání not (papírů). Některé revíry také mají stanoven maximální počet kaprů (např. 20), které si rybář může za rok odnést od vody, takže si dejte pozor i na toto.
Děkujeme za fotografie z lovu kaprů
- Matěj Reňák
- Mirek Galuška
- Erik Galuška
- Lukáš Hájek
- Vít Taťák
