Popis
Úhoř má protáhlé tělo bez břišních ploutví. V přední polovině má jeho tělo válcovitý průřez a v ocasní části je postupně zboku zploštělé. Jeho hřbetní ploutev je bez přerušení spojena přes ocasní s řitní ploutví a vytváří tak souvislý lem. Má silnou a pevnou kůži, která je tak slizká, že je těžké jej udržet v ruce. Jeho šupiny jsou drobné a hluboce vrostlé do kůže, proto se na první pohled zdá, že šupiny nemá. Hřbetní část je tmavá do šedozelené až hnědočervené barvy a směrem k bokům je jeho barva světlejší. Břicho je žluté až bílé. Tvar hlavy je závislý na druhu potravy, může být špičatý i zakulacený. Úhoři jsou vynikající plavci.
Dorůstají průměrné délky 40-60 cm a hmotnosti 0,5 kg. Jsou doloženy i exempláře s délkou 130 cm nebo váhou 5 kg. Samice bývají větší a pokud tedy chytíme úhoře delšího než 45 cm, většinou se jedná o samici. Běžně se dožívají 8-12 let, nejstarší doložený úhoř se dožil 85 let.
Význam a výskyt
Úhoř je sportovně i hospodářsky velmi ceněný druh. Úspěšný je i jeho průmyslový chov. Díky svému způsobu rozmnožování je to věčný tulák a cestovatel. Vyskytuje se nejen v pobřežních oblastech a v ústí řek, ale také v jejich povodí. Při přechodu do řek musejí úhoři nejdříve přizpůsobit svůj metabolizmus sladkovodním podmínkám. Dříve k nám mladí úhoři táhli Labem nebo Odrou a postupovali poměrně vysoko, ale vybudování přehrad, jezů a zdymadel jim tento přirozený pohyb znemožnilo. Do mnoha oblastí, které pro něj nejsou původní a přirozené, byl uměle vysazen. Aktivní je především v noci, přes den se většinou zdržuje nehybně ve svých úkrytech, kterými jsou kořeny vodních rostlin nebo podemleté břehy. Nejlépe se cítí na měkkém dně nebo zabořený v něm.
Rozmnožování
Pohlavní dospělosti dosahují samice v 10-12 letech a samci v 8-10 letech. Úhoři se třou jen jednou za život, protože pak uhynou. Jejich životní cyklus má tři fáze. Koncem podzimu se vydávají ze svých domovských vod ve vnitrozemí na cestu do Sargasového moře v západním Atlantiku. V této životní fázi má úhoř tzv. migrující podobu. Má stříbrnou barvu, zvětšené oči a uzavřený trávicí trakt. Samice, když dosáhnou cíle cesty, kladou při teplotě 19 °C a v hloubce 150 m jikry. Vylíhnuté plůdky pak putují asi tři roky zpět do sladkých vod a v době, kdy dosáhnou evropských vod mají mladí úhoři délku cca 7 cm. Říká se jim sklovití úhoři nebo monté, protože jim ještě chybí pigmentace a jsou průhlední. Zatím jsou bezpohlavní. Ve fázi monté zůstává v oblasti ústí řek ve smíšené slané a sladké vodě jen jedna část mladých úhořů a vyvinou se z nich samci. Druhá část putuje dále do vnitrozemí a tam prožije ve sladké vodě 8-12 let, to jsou samice. Proto jsou v ČR jen jikernačky.
Potrava
Úhoři jsou dravci, a to velmi žraví. Úhoři s úzkou hlavou se živí bezobratlými (korýši a měkkýši) a ti se širokou hlavou rybami a obojživelníky. Nepohrdnou ani jikrami jiných ryb a existuje u nich také kanibalizmus.
Rybolovné techniky
Na úhoře je dobré chodit za soumraku nebo v noci. Pokud chceme lovit přes den, tak při poklesu tlaku, například před bouřkou. Je výhodné, když známe místo jejich denního úkrytu. Lovíme buď na položenou nebo na plavanou a nastražujeme na dně nebo těsně nad ním. Doporučuje se ocelový návazec nebo pletenka, protože úhoř je velký bojovník, a navíc se může také stát, že zabere jiný dravec. Nejlepší nástrahou jsou rousnice nebo drobné rybky. Když jdeme na úhoře, je nutné mít u sebe baterku, peán, utěrku na ruce a pytel na úhoře nebo drátěný vezírek, jinak je pravděpodobné, že o úlovek přijdete. Často začnou brát náhle, ale pak také rychle skončí, proto je dobré mít připraveny náhradní návazce s háčky.
Doba hájení
Úhoř říční je hájen od 1. září do 30. listopadu a jeho zákonná míra je 55 cm.
