Popis
Štika obecná má válcovité, protáhlé tělo s charakteristickým širokým hřbetem, hlavu má shora zploštělou a širokou. Dorůstá délky přes 100 cm a hmotnosti 15 a více kg. Ústa jsou široká s ozubenými čelistmi. Hřbetní ploutev je posunuta dozadu na úroveň řitní ploutve. Rozmístění ploutví ji umožňuje ony krátké bleskové výpady za kořistí zblízka. Šupiny má poměrně malé. Maskovací zbarvení se této lovkyni výborně hodí pro pohyb mezi vodní vegetací. Její zbarvení je značně variabilní. Viděli jsme štiky se hřbetem zbarveným od tmavě hnědozelené, přes světle zelenou, nažloutlou až po bíle zbarvené břicho. Tělo i hlava jsou pokryty nažloutlými skvrnami, na bocích jsou zpravidla tmavší svislé pruhy. Každá štika je zbarvená jinak, ale v každém případě je dokonale přizpůsobena prostředí, v němž žije.
Význam a výskyt
Štika vyhledává členité vodní prostředí, má ráda zatopené keře, rostliny a spadlé stromy. Vyhovují jí stojaté a pomalu tekoucí vody. Žije samotářsky a dožívá se běžně 10–15 let. Nejmladší štiky se živí zooplanktonem, od 10-15 cm přecházejí na dravý způsob obživy. Štika je produkčně i sportovně velmi ceněný druh.
Rozmnožování
Štika pohlavně dospívá asi v jednom roce věku. Tehdy se brzy z jara vytírá v mělké vodě na travní porosty. Podle teploty, která by se měla pohybovat okolo 8–10 °C, k tomu dochází mezi únorem a dubnem. Samička kolem sebe vypustí asi 20 000 jiker na kilogram vlastní hmotnosti. Rozprostírá je po velké ploše, a tak se stává, že často bývají oplodňovány různými štičími samci, což zajišťuje genetickou variabilitu. Vývoj oplozených jiker trvá opět podle teploty vody 10–15 dní.
Potrava
Potravou štiky jsou veškeré vodní organismy. V prvních týdnech života se malé štiky živí planktonem, ale rychle přecházejí na pojídání potěru ostatních druhů ryb a nakonec ryby tvoří značnou část potravy stále rostoucích dravců. Kromě ryb se v potravě štik vyskytují i další organismy jako jsou žáby, pulci, myši, občas i mláďata vodních ptáků a v přikalené vodě často i žížaly. Mezi štikami je běžný kanibalizmus, a to už od stáří několika týdnů. Díky tomu štiky samy regulují svoje stavy a jejich případné přemnožení netrvá nikdy dlouho ani v případě, že by do vzniklé situace nezasáhl člověk.
Rybolovné techniky
Co se týče sportovního rybolovu, štika je velmi vyhledávaným druhem. Zvláště je ceněna pro svou schopnost ochotně útočit na umělé nástrahy a po zaseknutí na udici tvrdě bojovat. Proto je asi nejoblíbenější rybou vyznavačů přívlače. Jednodušší a stále velice častý je i lov na živou či mrtvou rybku (perlín, plotička, hrouzek, střevlička východní…) na systémku nebo jednoháčku. Tento způsob je efektivní hlavně při lovu větších exemplářů, které většinu umělých nástrah ignorují. Protože jsou štiky silné, je vhodnější používat pruty s pevnější konstrukcí a spíše silnější vlasce, nejméně 0,25 mm. S pevnými háčky velikostí 2-8 pravděpodobně také nesáhnete vedle. Z umělých nástrah jsou nejpoužívanější wobblery, gumové nástrahy a rotační třpytky a je lépe volit spíše střední nebo větší velikosti. S většími nástrahami se vyvarujeme toho, že upoutají podměrečné jedince. Málo používanou technikou je v tomto případě muškaření, zvláště pro náročnější techniku lovu i materiální vybavení.
O tom, na kolik háčků by se měla štika chytat, se mezi rybáři vedou věčné diskuze. Mnozí se nejvíce kloní k jedinému háčku, ovšem náležité kvality. Musí být ostrý a pevný. Možná je také kombinace jednoho háčku a jednoho dvojháčku v případě návnady formou živé rybky. Na vláčecích nástrahách je vhodné za podmínky lovu Catch and Release vyměnit trojháčky za jednoháčky. Tím si usnadníte nejen odháčkování ryby, ale zajistíte tím větší předpoklad jejího dalšího přežití. Humánnost lovu štik však tkví spíše ve způsobu záseku, nežli v počtu použitých háčků. Jakmile zjistíte, že štika spolkla návnadu, chvilku vydržte, než zaseknete. Dříve si rybáři dopřáli jednu až dvě cigarety, než zasekli. To už však štika návnadu dávno spolkla a vytahování háčku z útrob jí mohlo způsobit pozdější úhyn. Opačným extrémem je zásek ihned po signalizaci záběru. V ten moment si štika s návnadou hraje, otáčí ji v puse a háček ze štiky snadno vyklouzne. Nelze stanovit konkrétní doporučení, vždy záleží na dané situaci. Zlatou střední cestou je cca 5-10 vteřin při lovu s živou/mrtvou rybou.
Doba hájení
Doba hájení štiky je od 1. ledna do 15. června a nejmenší stanovená délka, od které si můžete štiku odnést domů je 50 cm.
Děkujeme za fotografie z lovu štik
