Magazín

0

Oblíbené

0

  • Nemáte žádné oblíbené produkty.

Porovnat

s námi to chytneš...

MenuZavřít

Prosím se nebo si vytvořte bezplatnou registraci.

0

Váš košík

0 Kč
Do dopravy zdarma zbýva 9999,- Kč
Menu

Rybaření na žížalu: tohle při lovu na žížalu nedělejte

Témata

#lov kapra

Datum: 17.11. 2025

Autor: Krus Viktor

Když se řekne lov ryb, pak se mnoha lidem vybaví háček s napíchnutou žížalou. Žížaly jsou s rybařením spojovány odpradávna, protože se jedná o tradiční nástrahu. Je třeba se ale vyvarovat některým chybám.

Na žížalách je nejlepší to, že je milují snad všechny druhy ryb. Rybář tak při rybaření na tuto živou nástrahu může počítat se záběry od kaprů, cejnů, plotic, perlínů, tloušťů, parem, ostroretek, podouství, okounů, úhořů a dalších druhů ryb. Aby ale rybáři byli při chytání s touto nástrahou úspěšní, je zapotřebí se vyvarovat některým chybám…


Rybaření na žížalu: na jakou chytáte nejraději? 

Kdekdo si pod pojmem „žížala“ představí jednu nástrahu. Ovšem mezi rybáři jsou rozšířené minimálně 3 názvy pro jednotlivé druhy žížal. První druh se jmenuje „dendrobena“. Jedná se o klasickou žížalu standardní velikosti, která je vhodná pro lov na plavanou, feeder i položenou. Tato nástraha je univerzální, a berou na ni snad všechny druhy ryb.

Dendrobeny patří k nejpoužívanějším žížalám při rybaření

Nádherně rudí hnojáci z kompostu

Druhým „typem“ žížaly je „hnoják“. Tato žížala bývá někdy menší a tenčí než dendrobena. Její zásadní předností je potom rudě červené zbarvení, které skvěle funguje například na okouny, tlouště, ale třeba i kapry a líny. Jak už název napovídá, tyto žížaly rybáři nejčastěji shání na hnojištích nebo kompostech, ve kterých tyto žížaly vytváří početná „klubka“.

Rousnice jsou nejmohutnějším druhem žížal na ryby

A třetím zažitým druhem mezi rybáři je „rousnice“. Toto je největší a nejtlustší druh žížaly, který rybáři používají při lovu úhořů, kaprů, parem, ale i sumců. Rousnice jsou opravdu masité žížaly, které na háčku vytvoří neuvěřitelně lákavé sousto. Jakou žížalu používáte nejraději při rybaření vy? 

 

Čekání, které může znamenat smrt ryby

Musíme si říct jednu věc pěkně narovinu: na žížaly berou opravdu snad všechny druhy ryb. A některé z nich „se chovají hloupě“, protože žížalu i s háčkem dokážou spolknout pořádně hluboko, což může skončit pro rybu tragicky.

Okouni dokážou háček s žížalou pořádně spolknout. Proto neotálejte s čekáním při záběru

Zejména pak okouni nebo tloušti jsou schopni žížalu spolknout tak hluboko, že pak nejde háček ani vidět. Někteří rybáři k tomu pak přispívají tím, že otálejí se zaseknutím ryby při záběru. Prostě zbytečně dlouho čekají na ten moment, kdy mají rybu zaseknout, podobně jako u lovu na živou rybičku. 

A rázem je zaděláno na pořádný problém! Je třeba si uvědomit, že pokud ryba polkne háček s žížalou hluboko, pak to pro některé rybí druhy končí velmi špatně. Zvláště náchylní jsou potom již zmínění okouni, ale i další ryby.

To samé můžeme říct o jelcích

Ve chvíli, kdy rybě poškodíte jícen pozdním zaseknutím, pak je „dílo dokonáno“. Trestuhodné je potom i zdlouhavé vytahování háčku z jícnu ryby, které stejně většinou končí špatně pro rybu.

Při rybaření na žížalu používáme ty nejjednodušší montáže na ryby

Proto prosím při chytání na žížaly nečekejte na zaseknutí ryby „věčnost“, abyste zbytečně za vycházku nenávratně nepoškodili nemalé množství ryb. Protože ano, při chytání na žížalu se může stát, že během pár hodin budete mít desítky záběrů.

Ve chvíli, kdy k žížale připlave kapr, bývá záběr opravdu prudký 

A teď si představte, že jen během 1 vycházky nenávratně poškodíte vícero ryb. Je to naprosto zbytečné, protože stačí jen dříve seknout s prutem – při nejhorším rybu nezaseknete, ale aspoň máte jistotu, že ji nezabije příliš spolknutý háček. 

 

Neproměněné záběry od ryb kvůli volným koncům

Rybáři žížalu na háček často napíchnou tak, že jí výrazně „trčí“ její konce těla z háčku. A to někdy v dost dlouhé délce. Jenže! Právě takové nastražení často stojí za neproměněnými záběry od ryb. Co tím myslím?

Když z háčku trčí dlouhé konce žížaly, můžeme se setkat s neproměněnými záběry od ryb

Tu situaci u vody zažil snad každý rybář: pod nahozenými pruty visí číhátka, která mají upozornit na záběr od ryby. V jednu chvíli se začne číhátko „třepat“, a po chvíli dokonce začne poskakovat jako panáček na rozpáleném ohništi.

Žížalu proto napíchněte tak, aby z háčku netrčely dlouhé konce

Škub! Škub! Číhátko poskakuje nahoru směrem k prutu, a potom zase rychle padá dolů. V tu chvíli rybář ani pořádně neví, kdy má zaseknout. A podobné záběry jsou často k vidění i při chytání na plavanou, kdy splávek jen poskakuje po hladině.

Podobné nastražení pak dělejte například i při lovu na splávek

Co za tím stojí? Odpovědí mohou být právě volné konce žížaly, za které mnohé ryby moc rády tahají. „Experti“ jsou na to potom tloušti nebo okouni. Nejhorším na tom všem je, že těmto rybám se často podaří žížalu za konec úplně strhnout, takže rybář se tak nakonec nedočká například záběru od úhoře, na kterého třeba cílí.

Zejména menší ryby dokážou za volné konce strhnout celou žížalu z háčku

Jaké je řešení: při nastražení žížaly se snažte mít co nejkratší konce. A to zejména na těch vodách, na kterých je velké množství „bílé ryby“. Jen tak máte vyšší šanci, že vaše nástraha vydrží do příjezdu velkého úhoře nebo kapra. 

 

Zkuste háčky, na kterých žížaly drží

Tahle „chyba“ se často vyskytuje u začínajících rybářů, kteří ani třeba neví o existenci háčků na úhoře. K čemu jsou tyto háčky dobré? Právě tyto modely háčků jsou vyrobené takovým způsobem, že na nich žížala vydrží podstatně delší dobu.

Při rybaření na žížalu vyzkoušejte háčky na úhoře s protihroty na raméncích

„Tajemství úspěchu“ tkví v několika protihrotech na raménku háčku. Takže ve chvíli, kdy rybář nastraží žížalu až po očko nebo lopatku háčku, tak do vnitřku těla žížaly se tyto protihroty zarazí. Díky tomu pak živá nástraha vydrží na háčku podstatně delší dobu. K větší výdrži žížaly pak často nahrává i zahnutí obloučku háčku, které je mimochodem i vhodnější pro zaseknutí a zdolání ryby.

Vidíte ty zpětné hroty na raménku háčku? Právě ty napomáhají k pevnějšímu nastražení žížaly

A to i v tom případě, kdy za nástrahu bude tahat nenasytný jelec tloušť nebo menší okoun. I v tento moment nástraha bude na háčku spolehlivě držet. Rybář tak má díky tomuto řešení mnohem větší šanci na záběr od slušnější ryby, protože žížala vydrží právě i útoky ze strany menších ryb. Jestli se tedy chystáte cíleně chytat na žížaly, vyzkoušejte háčky na úhoře s protihroty na raménku.

Rybaření na žížalu je určitě krásným zážitkem, kdy se rybář často vrací k samotným kořenům rybaření. Tohle chytání je pikantní z toho pohledu, že rybář prostě nikdy neví, co na žížalu zabere. Jen se prosím vyvarujte zejména té první chybě, kdy zbytečně dochází k poškození ryby. Díky za to!

Text a fotografie: Viktor Krus


© Fishmax s.r.o. 2025 | Na veškerý obsah zveřejněný na www.fishmax.cz/magazin se vztahují autorská práva. Jakékoliv převzetí článků nebo fotografií bez souhlasu Fishmax s.r.o. je zakázáno!

Zpět do kategorie

NewsletterNenechte si ujít výhodné akce, slevy a novinky.