Popis
Parma obecná má silné masivní protáhlé tělo s plochým břichem, které je ideálně stavěné pro život v silných proudech a hledání potravy na dně. Na tlamě má čtyři masité vousky a má velice tvrdou vysunovatelnou tlamu, kterou snadno obrací i menší kamínky, pod kterými hledá potravu. Má drobné šupiny, které jsou hluboce vrostlé do kůže a jsou uspořádány v řadách. Její hřbet je zbarven do hněda až zelenkava, boky jsou o něco světlejší a břicho bílé. Zabarvení této ryby je kompaktní, bez skvrn a pruhů, jen ploutve mívají načervenalou barvu. Oči na klínovité hlavě jsou poměrně malé.
Obvykle dorůstá 40-60 cm a hmotnosti 1-3 kg, ale extrémní úlovky mohou mít i 1 m a hmotnost 8-12 kg. Tato ryba se dožívá 8-14 let a roste velmi pomalu.
Význam a výskyt
Podle oblasti jejího výskytu je pojmenováno parmové pásmo. Jedná se spíše o střední toky řek s mírným prouděním, ale objevuje se i v horních a dolních úsecích řek. Preferuje spíše písčité nebo štěrkovité dno. Je poměrně tolerantní vůči znečištění vod, ve kterých žije. Při svých toulkách překonává parma často i několikakilometrové vzdálenosti. Přes den se zdržuje spíše v úkrytech a po soumraku se v hejnech vydává hledat potravu.
Její hospodářský význam je malý, významná je pouze pro říční rybářství.
Rozmnožování
Parma obecná pohlavně dospívá ve 3-6 letech. Rozmnožuje se v období od května do července a v období tření vytváří hejna, která plují proti proudu řeky ke svým trdlištím. U samců se v tomto období objeví na hlavě a na zátylku třecí vyrážka. Vytírá se na proudných mělčinách se štěrkem a kameny. Jikry se přilepí na mezery mezi kamínky. Mlíčí a jikry jsou jedovaté (stejně jako parmí vnitřnosti), je to způsob jejich ochrany potomstva před predátory. Plůdek se vylíhne asi po dvou týdnech, a ještě deset dnů zůstává na místě, než je schopen plavat.
Parma obecná se může křížit s parmou středomořskou nebo s ploticí.
Potrava
Parmy se živí s velkou oblibou jepicemi, jinými larvami hmyzu, drobnými korýši, jikrami a potěrem, řasami a někdy také menšími rybkami. Nepohrdnou ani zrninou a podobným odpadem.
Rybolovné techniky
Lovíme na položenou nebo na plavanou. Vzhledem k její velikosti a hmotnosti patří tato ryba k našim nejsilnějším rybám a také velmi bojovným a vytrvalým, a proto volíme spíše středně těžké až těžké náčiní. Je výhodné pokládat nástrahu ve večerních nebo nočních hodinách a ideální je vysledovat jejich oblíbená místa. Dobrá jsou místa, kde je klidné pásmo střídáno silnými proudovými a kde jsou různé překážky, jako kameny, skály nebo bujné porosty vodních rostlin. Můžeme si na ně počkat také za jezy a turbínami.
Při lovu na položenou nastražujeme na dně, protože se pohybují spíše ve větší hloubce. Efektivní nástrahou je sýr, ať už nakrájený tvrdý, nejlépe aromatický nebo tavený. Použít můžeme také dešťovky, rousnice, bílé červy, hlemýždě, pijavice a chrostíky. Velké parmy mohou zabrat i na mrtvou rybku. Z domácích zdrojů můžeme kromě sýra použít například slaninu, uzený špek, těsto nebo kousky chleba.
Někdy je až překvapivé, jak velké kusy lze ulovit ve velmi malých říčkách a v malé hloubce okolo 30 cm, zejména tam, kde se voda víří. Její záběr bývá impozantní a nejednoho nezkušeného rybáře překvapí prut ohnutý do oblouku a prudká jízda. Pokud má rybář tenký vlasec a neohebný prut, který nedokáže kompenzovat její výpad, či utaženou brzdu, o úlovek většinou přijde.
Doba hájení
Parma obecná je hájená od 16. března do 15. června a minimální povolená délka ryby, kterou si můžeme odnést domů je 40 cm. Této míry jen zřídkakdy dosáhnou samci, většinou se jedná o jikernačky, proto bychom měli být při lovu ohleduplní vzhledem k tomu, že stavy parmy obecné se snižují. Chráněná ovšem není.
Děkujeme za fotografie z lovu parem
