Popis
Charakteristická pro lipana podhorního je praporovitá, duhově zbarvená hřbetní ploutev, jejíž konec je u samců zašpičatělý, ale u samic zakulacený. Šupiny jsou v porovnání s dalšími lososovitými rybami větší a pevně uložené v řádcích. Pohledově vytvářejí šestiúhelníky. Jeho vřetenovité, protáhlé tělo dorůstá délky 30-45 cm a hmotnosti v průměru 0,5-0,75 kg. Výjimečně velké doložené exempláře měřily i 60 cm. Má poměrně malou hlavu, velké oči a zvláštní tvar polospodních úst s drobnými zoubky. Jeho ploutve jsou pestře zbarvené a jsou v obvyklém postavení, má také tukovou ploutvičku. Břišní ploutve jsou často červeně zabarveny. Zbarvení lipanů je dost proměnlivé, od stříbřitých až po šedozelené nebo hnědofialové. Starší kusy mohou mít modravý lesk na hřbetě. Za hlavou mívá několik výrazných bodových skvrn.
Význam a výskyt
Lipan má rád studenou, hlubokou vodu a je poměrně náročný na kyslík a čistotu vody. Je přítomen hlavně v horních a středních úsecích řek a má v oblibě střídání rychle proudících míst s klidnými úseky, kde je pevnější dno. Nevyhledává úkryty, ale stojí volně v proudu vody. Lipani rádi žijí v hejnech a společně čekají na kořist.
Tato ryba je velmi ceněná. Lov na umělou mušku bývá považován za vrchol sportovního rybolovu.
Rozmnožování
Pohlavní dospělosti se dožívá ve 2-3 letech. Vytírá se od března do června v mělkých a čistých oblastech horních toků, které mají kamenité či písčité dno. Samice si vyhloubí hnízdní jamky a do nich kladou asi 10 000 jiker, které pak překryjí zvířenými usazeninami. Lipani se vytírají v hejnech a samci na trdlišti vytvářejí a hájí svá teritoria.
Tření je pro lipany hodně náročnou a stresující záležitostí a mnoho z nich poté uhyne díky zranění a vyčerpání. Je to možná jeden z důvodů jejich krátkověkosti, jelikož lipani se málokdy dožijí více než pěti let.
Potrava
Živí se bezobratlými, malými korýši i měkkýši, a také jikrami. Požírá také hmyz spadlý na hladinu a larvy hmyzu, které před vylíhnutím stoupají k hladině. Větší jedinci příležitostně uloví i malou rybu nebo sežerou žížalu. Lipan podhorní je všežravec.
Rybolovné techniky
Lipan není ani velká ani příliš bojovná ryba, ale přízeň a obdiv mnoha rybářů si získal svým půvabem a ušlechtilostí. Dá se lovit všemi možnými technikami, ale pro sportovní rybáře je jedinou přípustnou technikou muškaření. Záběr na malou suchou či mokrou mušku, případně nymfu z hladiny řeky je jeden z nejkrásnějších emotivních zážitků a pokud lovíme na zatížené nymfy, jigy a přívěsné mikronymfy, tak se o tento zážitek připravujeme.
Po velkou část sezóny jsou ale ostatní techniky lovu úspěšnější, zvláště v případě větších jedinců. V tom případě lovíme na třpytku nebo na červa nastraženého u dna, protože lipan požírá také živočichy žijící na dně. Používáme lehké až středně těžké náčiní.
Lov lipanů na plavanou a položenou není etický a degraduje lipana jako lososovitou rybu.
Nejvhodnější období pro lov těchto velmi plachých a opatrných ryb je od června do listopadu.
Doba hájení
Lipan je hájen od 1. prosince do 15. července a jeho nejmenší povolená lovná míra je 30 cm. Díky tomu, že jeho stavy prudce klesají si zaslouží zvýšenou ochranu.
Děkujeme za fotografie z lovu lipanů
